Facebook a já

2017-06-08

Tahle sociální síť se mi dostala pod ruce někde kolem roku 2010. Zaregistroval jsem se ještě pod povoleným věkem, protože tehdy bylo in mít účet. Internet pro mě tehdy byl Seznam e-mail, GMail a dnes již neexistující server pro sledování seriálů. Facebook se mi stal středem zábavy: chatovali jsme se spolužáky, lajkovali každou stránku, na kterou jsme narazili a smáli jsme se u zrodu meme komiksů.

Můj pohled na internet se začal měnit kolem roku 2011 - k narozeninám jsem si koupil počítač. Na hry byl málo výkonný, tak jsem si musel najít jinou zábavu. Tím se nakonec stalo učení HTML+CSS. Začal jsem chápat, že je celý web tvořený barevnými obdélníky, které se občas hýbou (zjednodušeně řečeno, jistě).

S linuxem se ke mě kolem roku 2014 dostaly první informace o bezpečnosti. Nenápadně jsem začal získávat představu o tom, co se na webu děje s tím, co udělám. Nějakou dobu jsem přemýšlel, než jsem na Facebooku něco lajknul, a moje uvažování se časem dostalo až blízko k paranoidnímu chování dneška.

Nevím, kdy to bylo, když jsem poprvé odebral všechny lajky. (Tahle minulost mě do teď dohání stínovými lajky - prý nějaké mám, ale žádný se neukazuje, a to ani mně.)

Zájmy

Nějakou dobu po tom jsem smazal všechny moje posty. Svůj účel tehdy splnily, už jsem je nepotřeboval. S nimi šly pryč i fotky - zůstává jen profilový a úvodní obrázek.

Příspěvky

Poslední ránu jsem dostal pomocí webu clickclickclick.click. Když existuje stránka, která vám dává achievmenty za to, že pohnete kurzorem, zdá se mi silně nepravděpodobné, že by tohle Facebook nepoužíval pro "personalizaci obsahu a reklam". Z veřejných lajků jde poznat o člověku spousta informací, když se k tomu přidá sledování pozice kursoru a nově také sledování výrazu tváře a frekvence psaní, bude vás algoritmus znát lépe než vy sami sebe.

Apply Magic Sauce

Proti sledování se člověku brání těžko, nemožné to ale není, alespoň do určité míry. Vytvořil jsem si pár pravidel, která se snažím dodržovat:

Potom je tu pár extrémnějších:

A absolutní extrém, na který si pořád zvykám:

Pravděpodobně si myslíte, že jsem se zbláznil. Já si to o sobě nemyslím, jen chci mít svůj digitální otisk co nejprůhlednější.

Část věcí pomůže zamezit začlenění do kategorií big data ve veřejně dostupných datech, částí to trochu ztížíte Facebooku (manipulace psychologií - volby - a prodávání "anonymizovaných" údajů investorům).

Facebook má snahu přesvědčovat, že to nedělá. Nebo že to dělá pro "zlepšení služeb". Já jsem se rozhodl Facebooku nevěřit. Buisness model má postavený na principu "vydělej co nejvíc", je to firma. Proti tomu bych zas tolik nenamítal, má na to plné právo, ale nechci přispívat k pocitu úžasného světa svobody, který se snaží vytvářet.

Tip